Říjen 2009

vydry

20. října 2009 v 14:10
juše | Vidry
Sea Otter Note CardSea Otters PosterRemember Valdez Art Print by Bob TalbotWet Alaska Sea Otter Reclining on a Rock Photographic PrintSea Otter in Morro Bay Photographic Print by George D. LeppA Giant Otter in a Stream Bed in Venezuela Photographic Print by Ed GeorgeClose View of a River Otter Photographic Print by Joel SartoreAdult, Male European Otter Stands Upright Photographic Print by Nicole DuplaixAdult, Male European Otter Eats a Crayfish Photographic Print by Nicole DuplaixAdult, Male European Otter Eats a Crayfish Photographic Print by Nicole Duplaix


panda obrovská

20. října 2009 v 14:06
PANDA OBROVSKÁ
Záhada bambusového medvídka
Červený výstražný trojúhelník a v něm černobílý medvídek. Tento symbol zná jenom ten, který navštívil některou z našich zahraničních zoo. Označují se jim druhy, kterým v přírodě hrozí vyhubení. Ta nejohroženější a nejvzácnější. Černobílý medvěd, kterého mají ve znaku, mezi nimi zaujímá jedno z předních míst.
Tápání vědců
Panda velká vypadá na první pohled jako medvěd. A mezi medvědy doopravdy patří. Ale způsob jejího života je odlišný. Zatímco ostatní medvědi jsou masožravci a rostlinnou stravou obohacují svůj jídelníček jen zčásti, pandy se živí jenom rostlinami. Ale ještě ne všemi, specializovaly se na bambus. Z tohoto důvodu přírodovědci řadu let nemohli pandu nijak systematicky zařadit. Nejprve ji přiřadili k medvědům, později ji i s její menší příbuznou pandou červenou přeřadili k šelmám medvídkovitým (mýval, nosál apod.). Pak pandám vytvořili samostatnou čeleď. Po určitou dobu dokonce patřila každá jinam - panda velká byla pravým medvědem, panda červená šelmou medvídkovitou. Nakonec rozhodly genetické a různé srovnávací testy: obě pandy jsou skutečnými medvědy. Tajemství je snad již definitivně rozluštěno.
http://iwmf04.ustc.edu.cn/images/giant%20panda.jpg
Kdo je ohrožuje
Pandy obývají naši planetu téměř tři miliony let. V dobách, kdy se objevily, pokrývaly bambusové lesy značnou část Číny a přilehlých oblastí Asie. Protože bambusu bylo dost a zvířat, která by se jím živila, málo, pandy neměly důvod hledat si jiné zdroje potravy. Jejich specializace se od té doby natolik prohloubila, že jsou na bambusu závislé. A to se jim stalo osudným. Když přirozený ústup bambusových lesů způsobený změnami klimatu ještě urychlili lidé, kteří je vypalovali, aby získali půdu pro svá pole a pastviny, pandy se ocitly na pokraji vyhynutí. Jejich souvislý domov je dnes rozdrobený na malé izolované ostrůvky lesa, které se staly pastí, pandy nejsou schopné překonávat vzdálenosti mezi nimi, nemohou se setkávat nepříbuzní jedinci a izolované populace začaly postupně vymírat. Přímý lov pand a pytláctví už jen završili jejich zkázu. Takže za to vlastně mohou lidé!!!
Málo pandích miminek
Panda velká se stala národním symbolem Číny a čínská vláda vynakládá nemalé prostředky na její záchranu. V případě pand ale nestačí zřizovat rezervace, dokonce ani velkoplošné. Propojit izolované ostrůvky lesů je příliš náročné a téměř neuskutečnitelné. Populace pand v přírodě je navíc tak řídká, že se samec se samicí v tom správném čase říje setká opravdu jen šťastnou náhodou. Rozmnožování pand je velmi pomalé i proto, že pandy rodí jediné mládě, a když se náhodou narodí dvojčata, jedno z nich většinou uhyne, matka se o ně nedokáže postarat.
Záchranný program
Na řadu proto přišlo zřizování výzkumních chovných stanic. V nich se zpočátku odchovávala hlavně opuštěná mláďátka, o která se matka nestarala. Současně se rozvíjel program umělého odchovu pand. O ten se kromě čínských stanic pokoušejí i některé světové zoologické zahrady. Dlouho se nedařilo, pandy se v zajetí odmítaly pářit nebo se pářili neúspěšně, a pokud se přece jen mládě narodilo, více než 30 procent jich po narození uhynulo. Vědci zkoušeli všechno možné dokonce pandám promítali videozáznamy páření divokých pand, aby je motivovali. Jako nejúspěšnější se nakonec ukázalo umělé oplodnění samic. Za poslední roky pandích mláďat úspěšně přibývá v roce 2003 se narodilo a přežilo 16 mláďat, v roce 2004 9 mláďátek, 2005 25 mláďat a 2006 30 mláďat! Ale i když se naděje na přežití pandy postupně zvyšují, je otázkou, zda přežije i ve volné přírodě, kde jich zbývá odhadem asi tisíc. Možná je za nějaký čas budeme znát jen ze zoologických zahrad. Cože je veliká škoda.
Poznámka : Když jsme byli v Pražské zoo, zeptala jsem se jestli mají pandu obrovskou a oni mi řekli, že nejbližší zoo kde chovají pandu, je ve Vídni. Je to trošku dál, ale za ten pohled to stojí!

LEDNÍ MEDVĚDI

18. října 2009 v 14:12 | Káťa

CO TAM ASI JE?

http://zivazeme.cz/images/medved-ledni06.jpg

http://greenphillyblog.files.wordpress.com/2009/05/polar-bear.jpg