Pan N

11. března 2014 v 16:33 | Zuzka |  Poskládaná písmenka (aneb MOJE)
Příběh psaný (jak jinak) pro RPG hru o Harrym Potterovi - proto prosím omluvte kouzelnický nádech :)

Byl jednou jeden pan profesor… No, nebudeme ho jmenovat, říkejme mu teda třeba pan N. Ten náš milý pan N, to byl ale chlapík. Pro vtip nešel daleko, ale často byl i pěkně nabručený. Jednou ho člověk miloval, jindy zase nenáviděl. Jinak to byl naprosto obyčejný, nebo klidně neobyčejný, muž.
Často se smál, a už ten smích stačil, abyste se rozesmáli taky. On totiž hýkal jako osel. Až se to rozléhalo po celé síni. K tomu rád bušil pěstí do stolu. Když byl ale naštvaný, dokázal řvát tak, že ho slyšeli i v Azkabanu. Byl prostě všeobecně hodně slyšet.
Ten náš pan N šel jednou do Zapovězeného lesa. To víte, nechtělo se mu tam. On totiž nebyl zrovna hrdina. Ale musel, aby našel kentaury a předal jim jistou zprávu. Jak ta zpráva zněla, to si už nepamatuji, ale nebylo to nic důležitého.
A tak pan N šel. Prodíral se houštinami, křovisky, přelézal padlé kmeny stromů. Šlo mu to ztěžka, když v jedné ruce stále držel připravenou hůlku. Ale nevzdával se. Jenže kentauři nikde. A víte proč? Protože si z pana N chtěli udělat legraci. Oni věděli jen o tom že je to vtipálek. Ale že je to někdy i pěkný bručoun, o tom už neměli ani ponětí. A tak si naši zlatí kentauři udělali přestrojení. Co ze sebe vlastně chtěli udělat, to dodnes nikdo neví. Důležité ale je, že vypadali jako nejhorší noční můra. No dobře, to možná trochu přeháním, ale určitě vypadali děsivě.
A zrovna, když pan N přelézal další padlý kmen, na něj vyběhli. Pan N na vteřinu doslova ztuhnul hrůzou. Ale v další vteřině už za vydatného křiku, který zněl jako dívčí, vybíhal ven z lesa. Párkrát spadl, takže byl celý špinavý. O nějakou větev si natrhl kalhoty. A pozor, vylézaly mu fialové trenky se srdíčky! No studenti se mohli smíchy potrhat.

A jak zareagoval pan N? Naštěstí ne bručounsky. Ale ani nevtipkoval. Vypařil se tak rychle, jako přiběhl. Mazal se převléct a umýt. Když pak o jeho příhodě někdo mluvil, byl rudý až za ušima. CO až za ušima, byl rudý až za kotníky! A proslýchá se, že od té doby už pan N svoje milované srdíčkové trenky nenosí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 be-crea-tive be-crea-tive | Web | 11. března 2014 v 18:57 | Reagovat

Křik, který zněl jako dívčí :D to mi připomíná Draca :* :DDD
Jinak si mi připomněla, že chci napsat příběh o tom jak se Jennifer Moonenc dostala do Bradavic :D dík....

2 Zuzka Zuzka | E-mail | Web | 11. března 2014 v 20:39 | Reagovat

[1]: Vidíš, Draco mě vůbec nenapadl :D Ten si přečtu! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama