Jeden den ve škole

22. října 2014 v 6:00 | Maddie Bonne |  Střípky myšlenek
Tak tímhle samozřejmě nemyslím, že bych byla jen jeden den ve škole. Zatím jsem chyběla "jen" tři dny, jinak do školy chodím neustále.
Ale rozhodla jsem se, že vám popíšu jeden svůj den ve škole. A to zrovna ten dnešní! (berte to tak, že je úterý večer. Ono totiž opravdu je úterý večer, přesně 18:57, ale já si články přednastavuju a tenhle článek by měl vyjít ve středu ráno v 6:00. A kdo ví, kolik a jaký den je právě teď, když to zrovna vy čtete). Ve škole je to nuda, takže tenhle článek možná také takový bude? I tak jsem se vám ale rozhodla ukázat, jak to ve škole vnímám já.

První hodina: Čeština. Přesněji literatura. Já mám vcelku ráda našeho učitele, navíc ráda čtu. Naše literatura mi ale začíná hodně připomínat dějepis a začíná se stávat, že se při ní nudím. Největší šok mě čekal na konci, když nám učitel řekl, aŤ si v pátek přineseme čtenářské deníky. To si vážně myslí, že jsem si od začátku roku stihla nějaký zavést? Už jsem si sice koupila krásný sešit, ale napsáno v něm ještě nic není...

Druhá hodina: Fyzika. Tak myslím, že tady ani nemusím moc mluvit, fyzika je prostě... Eh. Ještě když jsme psali písemku a já to nejspíš pokazila. Jojo, vektory nejspíš nebudou mou silnou stránkou. Přiznávám se, že při fyzice zrovna dvakrát neposlouchám. Úloha o pohybu, kterou jsme dělali po písemce, mi zrovna moc nešla, takže jsem si tam projížděla něco na mobilu. Jsem já to ale úžasný student!

Třetí hodina: Francouzština, ze které jsme měli psát, takže jsem se samozřejmě o přestávce pilně šprtala slovíčka. Vejdu ale do třídy a... co to... Stojí tam studentka z našeho gymnázia, která tenhle rok odjela na studijní pobyt do Francie. Tam zrovna probíhají podzimní prázdniny, a tak se přijela podívat za námi. Měla připravenou prezentaci a vyprávěla nám i o francouzském školském systému, což, musím uznat, bylo nadmíru zajímavé. Pro mě ale samozřejmě nejlepší bylo, že jsem se díky tomu vyhla písemce. A ještě něco - ta dívka tem bude studovat tři roky, tedy až do maturity. Neuvěřitelně ji za to obdivuji, já bych to asi nikdy nezvládla.

Čtvrtá hodina: Dějepis. Rozdali jsme si tesy, mám za jedna, jupí! Hádejte, proč... Samozřejmě díky mé úžasné sousedce, která všechno hezky umí, a já jsem jen párkrát nakoukla... No, jak už jsem říkala, já jsem vážně úžasná studentka. Potom jsme si psali nějaké poznámky o Egyptu, ale já už si sešit na dějepis moc nevedu, takže jsem si psala s lidma na skypu a na facebooku. Možná bych se měla naučit být trochu pilnější...

Pátá hodina: Volná! A jelikož ji má stejně i kamarádka, která je o třídu vedle, šla jsem na oběd s ní. Co bylo k obědu se mě radši neptejte, znáte snad školní jídelny. Já si teda nemůžu moc stěžovat, sním tam skoro všechno, ale někdy si pro nás vymyslí opravdové "pochoutky"... A vážně úžasné je, když si ani nemáte s tím jídlem kam sednout. Naše jídelna je žalostně malá. No, oběd jsme do sebe tedy naházely docela rychle, a pak už se volná hodina nesla jen v duchu nicnedělání. Snad jen to, že jsem vedla debatu s kamarádky spolužákem. O tom, jestli je skořice dobrá nebo není. Já tvrdím, že není, nesnáším skořici...

Šestá hodina: Angličtina. Zpět k učení, aspoň tak by to bylo, kdybychom neměli spojenou hodinu (jsme rozděleni na dvě poloviny, dnes tam naše učitelka nebyla, takže jsme byli spojeni s druhou půlkou). Takže jsme se celou dobu koukali na seriál How I Met Your Mother s českými titulky. Mám ten seriál ráda, vůbec mi nevadilo, že jsem stejně už všechny díly viděla. Ale samozřejmě jsem nezapomněla na své přátele na skypu a facebooku a vesele chatovala dál. Je to těžké, odepisovat a stíhat číst titulky.

Sedmá hodina: Zeměpis. Nemám ho ráda, vážně ne. Je to příšerná nuda. Navíc jsem zjistila, že jsem si zapomněla lenocha do sešitu, takže... Jsem si nepsala poznámky. Nechci je přece mít celé hrbolaté, ne? Zvonění pro mě bylo přímo vysvobozením. Je jediné štěstí, že naše učitelka končí opravdu přímo ve chvíli kdy zvoní. I když má třeba zrovna načatou větu, nedořekne ji a my si s jásotem začínáme hned balit věci.

Osmá + devátá hodina: Dvouhodinovka tělocviku. Já jsem nesportovní typ, vážně ho moc nemusím. Ale dnes to bylo přímo utrpení! Ještě nejsem úplně zdravá, občas kašlu a mám ucpaný nos. A jít běhat ven, kde byla pěkná kosa... To mi zrovna nepomohlo. Moc jsem toho neuběhla, přiznávám se. Potěšilo mě, že jsme skončili asi o půl hodinky dřív!

A teď jsem doma, je 21:16 a jdu spát, protože ten dnešní den mě vážně vyčerpal, i když to tak z těch hodin možná nevypadá...
P.S. Bystří přijdou na to, že tenhle článek jsem psala vážně dlouho. Dělala jsem mezitím milion dalších věcí...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama